Jeden nikdy neví, co se mu může všechno přihodit. A neví to nejen v dlouhodobém časovém horizontu, ale často ani o nejbližších okamžicích, jež nastanou. Nikdo neví, co ho čeká i za nejbližším rohem, jak dopadne jakýkoliv jeho počin nebo jak se na něm podepíše jakákoliv činnost kohokoliv jiného. Osud je prostě osud. A i kdyby se člověk snažil sebevíc, i kdyby byl maximálně obezřetný, někdy se nevyhne potížím. A čelit jim je někdy dost nepříjemné a někdy i přímo nezvládnutelné.
Pokazit se může v životě lidském snad cokoliv. Ať si tu uvedeme jakoukoliv činnost, vždycky je s ní spojený určitý risk. I doma jsme v jistém nebezpečí, o cizině pak ani nemluvě. Protože víte, jak to chodí v cizích zemích, co je tam jinak a co nás tedy může zaskočit? Víte, jaká úskalí nám může nabídnout Gibraltarský průplav, potažmo moře, co se nám může stát na horách nebo i kdekoliv jinde? Možná tušíte, ale jistotu nemáte. Tu totiž nemá nikdo.
Člověk si tak může užívat a vtom… Najednou je tu větší než banální problém. Najednou je tu nepříjemná situace, se kterou už si dotyčný třeba nemá vůbec šanci poradit. Ale přesto ji musí zvládnout. A jak se to dá zvládnout nejjednodušeji? Pochopitelně tak, že člověk nechá asistenční službu, aby mu s vyřizováním pomohla, a pojišťovnu, aby to zaplatila.
Ale zadarmo ani kuře nehrabe. A tak pojišťovna platí a asistenční služba asistuje jen tehdy, když má člověk to správné pojištění. A to si musí každý z nás vyřídit sám.
Je jenom na nás lidech, proti čemu se necháme pojistit a jaké odškodnění hodláme v případě nepříjemností akceptovat. A tak bychom si to měli vždycky dobře promyslet. Je jasné, že si do zahraničních velehor nebudeme sjednávat pojištění související s mořem a naopak, že si vybereme to, co nejlépe odpovídá situaci a hrozícím rizikům. Pak už se totiž nemusíme bát, že se nám u Gibraltarského průplavu nebo kdekoliv jinde ve světě stane něco, s čím bychom se nedokázali vypořádat.
