Každý amatérský muzikant si dnes může nahrát svůj hudební projev a následně ho v počítači zpracovávat. Jedním z efektů, které se dají použít, je dozvuk (delay, echo). Lze simulovat jak velký, tak malý prostor. Některé programy na editaci zvukových stop umí použít opravdu krásné efekty. Ale nebylo tomu tak vždy. Dříve, když ještě nebylo možné používat zvuk digitální, používaly se nahrávky analogové. A v době magnetofonových pásků se pro tento účel používalo tzv. páskové echo, tape echo.
Takovýto přístroj, který vytvářel umělé ozvěny byl populární především u kytaristů. Mezi nejznámější asi patří Jimmy Page. Jedná se o elektromechanické zařízení, ve kterém se magnetická páska pohybuje kolem magnetofonových hlav. Princip je prostý, první hlava zaznamenává na pásku zvuk a další jej pak se zpožděním čtou. Páska je slepena do prstence. Před opětovným průchodem k záznamové hlavici je umístěna funkce mazání, tak aby šlo zvuk stále dokola upravovat.
V dnešní době už jsou zvukové efekty díky digitalizaci daleko sofistikovanější, ale přesto se vyrábí i takové, které výše zmíněný princip napodobují se všemi jeho specifickými ruchy a šumy, kolísáním rychlosti a zkreslením.
Největším hitem byl ve své době tento efekt od japonské firmy Roland. Ale vyráběl se i v Čechách a všude jinde ve světě. Jeho objevení ovlivnilo hudební scénu na mnoho let.
Jak už to tak bývá, tak s každým zvukovým efektem lze experimentovat. Není tomu jinak ani s dozvukem. Lze kombinovat různé druhy ozvěn. Lze použít pro různé stopy různé velikosti simulovaného prostoru, nebo lze dozvuk použít na zrychlenou stopu. Každopádně je na každém, který si takto se svými nahrávkami hraje, aby si nechal od úprav dost dlouhý časový odstup, protože se může stát, že zvuk vymazlí do posledního detailu a je z něho nadšený, ale když ho poslouchá druhý den, připadá mu předimenzovaný.
